Nová přezdívka, starý blog.
weheartit here
 instagram here
tumblr here
15y.o.| Czech republic

4.-Sluníčko

26. october 2013 at 20:42 | Kejt
Čtu My děti ze stanice ZOO, modlím se, aby nebyla pravda, že vyhráli socani a dokoukala jsem konečně video Jacksgap, jo, je čas na to, napsat další díl ^^

24.5.2013
S mámou pořád nemluvím. Vždycky, když přijdu domů, hodí na mě jeden z jejích kyselých xichtů a myslí si, že se z ní zblázním. Vůbec netuší, jak bojuju sama se sebou, abych se nesebrala a neodešla. Jenže nemám kam. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem po té hádce vážně myslela na sebevraždu, nikdy jsem takováhle nebyla. Uvnitř jsem vždycky opovrhovala lidma, co se zabili, že neuměli čelit svým problémům a pak sama myslím na takovouhle věc..
Tyhle čtyři dny jsem se ale snažila, vlasně já i Mike jsme se snažili, oba jsme chtěli znovu žít a když jsme to řekli nahlas, najednou to bylo něco hmatatelnýho, něco, co bylo dosažitelný. Mike se přihlásil do závodu, konečně. A já jsem vzala po dlouhý době do ruky kameru a natočila pár záběrů do filmu, který jsme se Samem už dávno začli.
xoxo Zoe.

,, Kdy že je ten závod? V neděli?" ptala se Zoe Mike na chodbě, kde se sešli o velkou přestávku.
,, Jo. Jsem z toho nervozní, ani nevíš jak. Bude tam i Josh, jestli ho neporazím, můžu se jít rovnou zahrabat."
,, Ale prosím tě, na posledním závodě jsi ho rozmetal, ještě teď si pamatuju, jak za tebou pak lezla ta jeho frajerka..." ušklíbla se na něj Zoe a nepřestávala se divit, že její kamarád má co se týče závodění tak nízké sebevědomí. Byl nejlepší, vlastně, dřív býval nejlepší Sam a s Mikem vždycky soupeřili, ale teď? Ve městě opravdu nebyl nikdo, kdo by ho mohl porazit. Závody a holky, v tom neměl Mikael nikdy sebevědomí, i když v obojím neměl sebemenší problémy. Na jeho krásně zelené oči, severský vzhled, zrzavé vlasy a longboard se chytila každá, opravdu. Ale on stále tápal a nevěděl, kterou si vybrat, hledal královnu a všude byli jen služebné...
^*******
Po škole, jako pokaždé se scházeli s přáteli ve skate parku a Zoe se ani neobtěžovala jet domů, vlastně, za normálních okolností by jela, ale nechtěla potkat matku, která by měla dlouhé přednášky o tom, že by neměla nikam chodit a vlastně ani neměla potřebu vyprávět jí o tom, jak se dneska měla a ani o tom, že dneska dostala A+ z testu, na který se pilně učila. Její matce by to stejně nestačilo, tak proč se namáhat.
Když se vrátila ta usměvavá Zoe, jako by najednou měla mnohem víc lidí na které se mohla usmívat. Přijela do parku o něco dřív, než tam najeli i ostatní a tak tam byl jen Jack, Mikeuv kamarád, který byl jako jediný 'rebel' v partě biker. Také se připravoval na závody a tak využíval toho, že ve skate parku ještě nikdo nebyl. Zoe přijela a sedla si na lavičku, sundala sluchátka a uklidila je do batohu, zuřivě zamávala na Jacka, který se koukal jejím směrem a když uviděla jeho roztomilý úsměv, také se usmála.


,, Jakto, že jsi tady tak brzo?" zahalekal na ní už z dálky.
,, Nemohla jsem si nechat ujít jednoho bikera, kterýmu chci fandit na závodech, víš, je prej hodně dobrej a navíc, nevěřím tomu, že na i na biku se dá v něčem závodit." nemohla si nerýpnout Zoe, věděla, že je na to Jack už zvyklý, přeci jenom, co jiného mohl čekat, když se bavil jen se skaters, někdy ho doopravdy litovala.
,, Jasně, jasně. Takže ty mi budeš fandit jo? Transparent, že jsem nejlepší, roztleskávačky a tak? bereš?" rozesmál se vlastnímu vtipu Jack, a jelikož jeho smích byl neskutečně nakažlivý i Zoe se začala smát. Vlastně ani jeden nevěděli proč, ale bylo to tak uvolňující. Zoe už pochopila, proč Mike říkal, že když se měl nejhůř, stačilo prostě zavolat nebo vidět Jacka a všechno se zdálo jednodušší, jako by byl jejich sluníčko.


Než přijeli ostatní, zjistila Zoe, že i pro ní, je Jack vlastně jako nabíječka. Nabíjel jí tou dobrou náladou a energii, kterou potřebovala a taky zjistila, že si s ním rozumí mnohem víc, než si myslela. Jasně, že se znali i dřív, ale ona nikdy neměla potřebu, bavit se s ním víc, než s ostatníma z party a tak jí překvapilo, co všechno o něm neví, bylo to příjemné zjištění.
*****
Večer se vrátila domů a její máma už byla v práci, na stole ležel jen vzkaz, že jídlo je v lednici a to bylo všechno, co jí máma sdělila, jak milé. Vykoupala se a rozhodla se, že zavolá kamaráce Luci, vlastně její jediné kamarádce mimo partu. Holce, která o ní věděla všechno a stejně tak ona o ní. Tyhle dvě se znali už od školky a i když o sobě nikdy netvrdili, že jsou nejlepší kamarádky, stejně obě věděli, že to tak je. Než jí všechno řekla, bylo už tak pozdě, že by snad usnula i ve stoje. Došla do postele a než zavřela oči, došlo jí, že tenhle den byl první, kdy nemyslela na Sama, první a snad ne poslední.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Nia Nia | Web | 27. october 2013 at 20:42 | React

My děti ze stanice Zoo je topovka, četla jsem to fuu před měsícem, a nedávno jsem viděla i film, boží!! .D
Akorát, nesnáším němčinu a všude to je jen s titulkama smutný-.-
další skvělej díl!:-*
ta luci a zoe, ten vztah mezi nimi, mi přijde jako vztah meti mnou a kámoškou:)
Juh Jack, je přesnej opak mě jsem spíš takovej mráček mi všichni říkají, že mám nafouklou hubu když někam jdu, a táhne ze mě negativní a složitá energie smutný:D
jinak jsem ráda že se to vyvíjí víc šťastnějším směrem, že už tolik netrochlí:/ prožívám to, i know

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama