Ha, jsem tu s povídkou, která odhalí hrůzné tajemství ( teď si nejsem jistá, jestli je to tajemství toho, že jsem se naprosto zbláznila a napsala tohle, nebo, no nechte se překvapit)
Opravdu mě potěšilo, jakou měl můj návrat odezvu, takže mě to docela nabilo, je to moc hezké. Dneska ale můsím uklízet, jelikož na víkend přijedou příbuzní a budeme slavit moje narozeniny ( proč je neslavit o týden později že, ale tak do Anglie za mnou asi nikdo nepojede) , no nic, pojďme se pustit do té povídky ne?
,,Proboha Siriusi! Co jsme to udělali. Jestli se tohle James dozví zabije ho to!" histericky šeptala Lili po boku Siriuse v malé kavárně, kde se všichni přátelé už dlouho scházeli a smáli. Oni dva dorazili s docela velkým předstihem, což u Siriuse opravdu nebylo normální, ale jelikož přišli spolu, neměl moc na výběr.
,, Musíme mu to říct, vysvětlíme to, byli jsme přeci opilí. On to pochopí, ví, že za normálního stavu by nás tohle ani nenapadlo. Zvládne to." odpovídal jí Sirius dosti rozrušeně, to u něj opravdu nebylo normální.
,, Tak na to zapomeň, když mu to řekneš, zničí ho to. Nikdy mu to nesmíme říct, chápeš? Nikdy."
Nikdo si moc nevšímal neobvyklé dvojce, která na sebe vrhala zvláštní pohledy. Nezávyslému pozorovateli se ale jistě mohli jevit jen jako dva přátelé, kteří na něco čekají, otázkou zůstává, jestli se dočkali.
****
Dům Jamese a Lili v Godrikově dole byl plný lidí, všichni tu byli z jednoho prostého důvodu, narození syna Potterových, Harryho. Smáli se a klábosily, dělali na malého Harryho různé posunky a pokaždé, když jen mrknul, byli na větvy z toho, jak je ten mrňous roztomilý. Jediný kdo tu chyběl byl Jamesův nejlepší kamarád a zároveň Harryho kmotr Sirius.
Zazvonil zvonek, ale to nikoho nevytrhlo z hovoru, jen Lili odložila malé létající košťátko, které Harry dostal darem a šla otevřít vchodové dveře.
,, Konečně jsem dorazil, měl jsem menší spoždění, však to znáš, mudlové." zahlaholil štastně se tvářící Sirius a sám se pustil dál, v ruce držel velkou krabici ovázanou stuhou, jistě si to nechal někde zabalit, to nebyl jeho styl. ,, Tak mi ukaž toho našeho malého hrdinu."
Lili ho odvedla k malému uzlíčku, který teď spokojeně spal a možná i proto se všechen rozruch přesunul k jídlu.
,,Je to vlastně hrozně hezké, je Jamesovy i podobný, zvláštní." usmál se nevesele.
,, Nezačínej s tím prosím, ne když se snažím zapomenout, víš co jsi mi slíbil."
****
kánon Harry Potter a Fenixův řád- když se Harry po dlouhé době setká se Siriusem













Comments
je super.:))
Krásné!! :))
mně se vždycky líbila představa, že se ti dva spolu spustí
líbilo se mi to
i když to bylo krátký :P
zvláštní, jak někdo píše Lili a někd Lily, já jsem navyklá na tvrdé y... tak se vždycky divim
,,Proboha Siriusi! - čárka před oslovením, jak je tam jméno, tak vždcyk čárka před i po
[1]: děkuji:)
[2]: díky moc :)
[3]: Děkuju moc, upřímně jsem nadšená z každého tvého komentáře, jsi pro mě vzor :))
Mám to spíš podle nálady, někdy se mi taky víc líbí Lily :3
opravím :)