Nová přezdívka, starý blog.
weheartit here
 instagram here
tumblr here
15y.o.| Czech republic

February 2013

Hey, the world doesn't revolve around you.

21. february 2013 at 20:28 | Kejt |  About me
Další článek o tom jak jsem dokonalá, jistě, proč ne.
Tak víš jak, spouusta novinek a málo místa pro reprodukci, jou,jou, díky bože za virtuální svět.

Takže, zaprvé, příští týden tu nejsem a opravdu jsem neměla sílu ani chuť přednastavovat nějaké články, když vidím, jak to tu čte asi tak pět lidí, k ničemu se s tím zatěžovat ještě navrch. Každopádně až přijedu, čekejte zase pořádnou smršť, protože určitě vymyslím něco 'supercool'.
Za druhé, čte to tu kamarád, tímto tě zdravím Víťo, doufám, že máš radost, že tenhle článek je o mě.
Za třetí, musí tu být třetí bod, aby to bylo úplné, ale já mám toho na srci ještě tolik, že tenhle bod bude o tom, jak vám vysvětluju, že tu musí být třetí bod. ( jojo, jsem totálně v pohodě)

I know what is your problem, dude

19. february 2013 at 21:00 | Kejt |  Téma týdne
Tohle téma se mi fakt hodí, chtěla jsem něco podobného napsat.
Dávám si čaj s mlékem a duševně se připravuju na to, že přesvětším tatíka, aby mi půjčil noťas( bohužel ten svůj dostanu až k narozeninám) na lyžák a do Anglie. Tak ale vážně, cobych dělala bez blogu a všeho? Sice to mám v mobilu, ale stejnak, chápete ne?
Dneska mám náladu na bodu mrazu, všechno mě už řádně sere a vážně se těším až se odstěhuju z týhle provšivený země, víc než kdy dřív.

Vzala bych to globálně, ale to by bylo na dlouho, zaměřme se teda jen na naší malou zemičku. Jaké jsou dnes problémi tady u nás a v našem věku.
Lidé tonou v oceánech nejistoty, způsobené nekonečnými možnostmi volby ve světě nadbytku a hojnosti. -Jonas Ridderstrale
pán naprosto vystihl problém dnešní doby, ale úplně.


I get it- 12.

18. february 2013 at 20:53 | Kejt |  Direction fiction
Huhu, mám novej mobil, díky brácha. Snažím se s ním nějak sžít, ale nevím, je to divné :3
Na zítra jsem se měla naučit básničku, což jaksi nevyšlo, vím, že kdybych se to učila stejně to umět nebudu, vůbec na to nemám náladu. Ale protože jste všichni psali, jak se nemůžete dočkat, tak jsem se rozhodla že tenhle díl zveřejním už teď. Tak příjemnou zábavu a doufám, že to není až moc sladký ( vím, že je ale když já s tím nemůžu nic udělat)

Angel
Rozum mi říkal, abych mu neodpouštěla, vím přece co jsem viděla! Vypadalo to tak přesvědšivě, tak jasně, kdybych se toho neúčastnila, byla bych přesvědšená o tom, že se k ní znovu vrátil a kdybych to v novinách viděla, možná bych mu to dokonce i přála. Ale takhle, okamžitě jak mi to řekl jsem věděla, že i kdyby mi lhal, už dávno jsem mi odpustila, nedokážu se na něj zlobit, i kdybych vážně chtěla.
,, Půjdeme se projít?" zeptal se mě, když odlepil své rty od těch mých. Viděl na mě, že jsem mu odpustila, bylo mu to hned jasné, už mu na obličeji znovu hrál ten dobře známý úsměv.
,, Nejdřív se sebou budu muset ale něco udělat." usmála jsem se a rozmáchla rukama v omluvném gestu, vážně se budu snažit být rychlá.

I get it- 11.

17. february 2013 at 12:21 | Kejt |  Direction fiction
No, tenhle díl jsem chtěla napsat už včera, ale nějak jsem to nestihla, nebo se mi teda spíš nechtělo dělat vůbec nic. Koukala jsem se na Saw ( nejvtipnější, jak to všichni čtou jako 'Saw') takže jsem pak byla lehce zesraná. Zjistila jsem, že na dopis pro Jacka a Finna mi asi nebude stačit ta obyčejná obálka, je moc malá. Díky mami, že pracuješ na poště.
Tak ale, nebudu se snad ani zmiňovat, že mi zase hraje Arthur, je to jak nemoc.
Měla bych se ještě učit básničku, ale vidím to tak, že se jí naučím zítra, dnes je přeci jenom ještě víkend.

Zayn
Když jsem konečně dorazil k dveřím Angelina bytu, byl jsem dost nervozní. Co když to už viděla? Snad tomu nevěří, přece ví, co všechno jsme spolu... ale ten článek vypadá až moc přesvědčivě. Zaklepal jsem a čekal až mi otevře.Zacvakal klíč v zámku a dveře se otevřeli, stála tam Angel, takhle jsem jí nikdy neviděl. Měla úplně červené oči, asi brečela, i když to vypadalo, že nedělala snad nic jiného, byla pořád krásná. I v tom vytahaném tričku, ligínách a nenamalovaná byla prostě nádherná.

Zamysli se, prosím.

15. february 2013 at 20:33 | Kejt |  Na téma..
Takže, jelikož se dneska měnil tlak, tak mi zas bylo super blbě. Fakt díky babi, nic lepšího, než migreny jsem po tobě zdědit nemohla. Ale tak co že, mimochodem, na asku jsem si zase utrhla ostudu, když jsem zpívala na požádání do videodpovědi to prostě můžu jen já no..hihi.
Konečně víkend, myslela jsem, že tenhle týden nepřežiju. Jedno pozitivum je, že jsme konečně se třídou obědnali trička a dohodli se na ročenky, konečně! Myslela jsem, že se snad nikdy neshodneme ale šlo to překvapivě jednoduše :)

Přemýšleli jste někdy o tom, jak je pojem bohatství hrozně relativní? Každý si představí něco jiného a i když nás všechny doba žene k tomu, aby jsme v tomhle slově viděli jen zlaté cihličky, vždycky tomu tak nebylo a na mnoha místech tomu tak není. Jsme zhýčkaní dobou, kdy se dá všechnou koupit, kdy nám všechno přijde až pod nos a nemusíme pro nic mávnout prakticky ani prstem, čím víc máme peněz, tím víc máme možností, ale je to vůbec správně?

I get it- 10.

14. february 2013 at 16:59 | Kejt |  Direction fiction
Napsala jsem si ve škole, sorry, ale zase jsme měli čestinu, osnovu dalšího dílu, takže se mi to psalo skoro samo. Navíc, zítra nemusím být čilá, stejně se neučíme.
huhu, psali jsme z matiky a já dostala za tři, docela výkon, když vezmu v pozat že jsem tam asi pět hodin nebyla. Po dvou dnech, kdy jsem fakt neměla náladu na psaní dlouhých článků jsem zase tady a hned s tímhle, já vím, jsem prostě ... ( doplň si co chceš, víšco)
Desátý díl, famfáry, no tak jindy no ...


Zayn
To si ze mě doprdele děláš srandu? Problesklo mi hlavou, když jsem uslyšel její hlas a pohlédl do očí, které mi způsobyli tolik trápení a problémů.

Because shit is dirty word

12. february 2013 at 20:23 | Kejt |  Na téma..
Takže, umím celé Impossible konečně na zpaměť, takže ho zpívám naprosto všude ( buďte rádi, že bydlíte daleko -_-) Ouky douky, přestávám mluvit o tom, jak je James skvělej, protože už si připadám jak magor!
Zítra prakticky volno ve škole, dělámě nějakou prezentaci, celá škola má téma a mi vyfasovali Afriku( bude tam i nějakej chlápek z JAR, takže to bude muset být dobrý). Jistě že jsme byli vybráni jako ti nejlepší, ale jelikož jsme se na to celoplošně a záměrně vybodli, nakonec ten chlápek půjde jinam...

Mrs. nobody in the city where impossible becomes possible.
Říká se, že mladí lidé jsou plní nadějí, čekají od světa že je vezme do náruče a už nepustí, čekají lepší život jinde, věří tomu, že se budou mít skvěle, ale většinou to nevyjde. Proč? Ráda bych věděla, chci aby to vyšlo nejen mě ale všem, co si přejí změnit nemožné v možné.

I get it- 9.

11. february 2013 at 18:57 | Kejt |  Direction fiction
Stále poslouchám Jamese Arthura, no way. Nedá se vyhnat z hlavy, má krásný písničky, ale Impossible je prostě nejhezčí :) nbo taky Last time, hihi, James je prostě velký boss.
Další díl, kousíček jsem napsala ve škole, kam jsem mimochodem přišla až na třetí hodinu, zaspala jsem ^-^
-těším se na valentýn!

Zayn
,, Tak čau, a už se nevracej!" volal jsem ještě za Harrym, kterého jsem musel doslova vykopat z bytu, protože se neustále na něco ptal a chtěl všechno vědět.
Jestli si myslíte, že všechno, myslím jen obecně, tak se pletete, ptal se vážně na všechno! Nejradši by i věděl, kde bydlí aby si s ní o tom mohl pohovořit. Prostě magor, každopádně ho mám rád, jen se stará o to, abych byl šťastnej. Bylo to vlastně hrozně vtipné, protože se ptal i na hrozný kraviny a vymýšlel různý příhody toho, jak jsme se potkali. Nasnídal jsem se, oblékl a šel nakoupit, moje lednička volala po naplnění a můj žaludek už si na polívky z pytlíku taky začínal stěžovat.

Impossible

10. february 2013 at 17:48 | Kejt |  Na téma..
Zítra po čtrnácti dnech do školy, popravdě se tam i těším, just little. Jsem stále v pyžamu, jaksi jsem se nestihla převléknout, ale why not, je přeci neděle. Dneškem jsem začala držet dietu, takže čekám tu zázračnou postavu! :D Joke, jen nevím, jak dlouho to vydržím. Zase už tak po třetí napíšu článek o podobném tématu, achjo, nemám prostě mozek asi...

Nedávno, když jsem si pustila Óčko (sorry, but we haven't MTV) tak jsem zaslechla jednu z mála pomalých písniček, kterou mám ráda a ještě k tomu v podání naprosto okouzlujícího člověka. Byl to James Arthur a jeho Impossible. Zastavila jsem se a ty tři a půl minuty sledovala krásný klip, usmívala jsem se jak blbeček a i slza mi ukápla, ráda vidím, když si lidé plní své sny. Ráda vidím tu radost a to, že člověk od kterého by to málokdo čekal umí tohle, má tenhle dar, teh hlas. Ovšem na Jamese jsem pak zapoměla, až teď, když jsem se koukala k Mevče na blog a uviděla to tam, znovu jsem si ho pustila. Poslouchám ho celý den.

I get it- zajímavosti

10. february 2013 at 0:37 | Kejt |  Direction fiction
Jak už je zvykem, přináším vám díl povídky který bude věnovaný jen a jen zajímavostem a různým postřehům, nebude pokračovat v ději. Tenhle článek jsem už dnes jednou napsala, ale blog.cz se rozhodl, že ho smaže. Fajn, tak jdeme na to.