Po dni stráveném v Praze( podotýkám, že zbytečně, protože na školu mě nevzali) se vám opět hlásím, jak jinak, než s článkem o mém katastrofálním činu. Ha, ale koupila jsem si dvě šály ( tunely- prostě taková ta šála co nemá konec) a totálně se přežrala v šíleněukrutněnezdravémfastfoodu (mekáč), potkala asi stovku cizinců a viděla krásné chlapce :3
Začnu asi tím, že jsem na dnešek spala přibližně dvě hodiny, nemohla jsem usnout. Z postele jsem se vyhrabala v pět a v půl osmé jsem stála před budou školy, kam jsem si v tu chvíly myslela, že bych mohla chodit příštích x let. Hmm, řekla bych, že talentovky nejsou vůbec složité, prostě přijdete, čryři hodiny sedíte a malujete, co na tom žejo? No, ono to bylo asi trošku složitější, ale postupně jsem byla míň nervozní a myslím si, že první obrázek se mi fakt povedl ( zátiší- židlička, váza, jablko, hadr), s druhým to bylo o něco horší. Prostě nevím, když to hodnotím zpětně, můj nápad byl hrozně tuctovej a trapnej, ani se nedivím, že se jim nelíbil, mě taky ne. Každopádně, z třiceti pěti (přibližně) lidí jsem byla osmnáctá- berou jedenáct. Říkám si, že to asi osud chtěl, protože ta škola je fakt hrozně snobská a já bych tam neměla co dělat.
Takhle jsem si uvědomila, že jsem tam ani nechtěla, jak vtipné. Vlastně jsem ráda, že jsem se tam nedostala, svým způsobem, protože ta představa jak tam dojíždím, brr, radši Žižkov, ale úplně nejradši Bubeneč. Nebaví mě, zjištovat, jak jsem neschopná. Prostě ne, už to dělat nebudu, nebudu se hlásit na nějaký školy, jako jsou tyhle, protože mě to akorád stresuje, sere a já nevím co všechno a co z toho? Nic.

Jedna dobrá zpráva, pro mě, ne pro vás. Prý jsem zase měla nejlepší slohovku, achjo. Ne to kecám, jsem ráda, ale sere mě, když ty slohovky musím číst před třídou, nebaví je to. Psaly jsme na popis- já dělala autobiografii, prý to nejtěžší. No nevím, mě to přišlo jednoduché, ale je fakt že všichni dělali přípravu špaget, tak to asi neumím ohodnotit. Kažadopádně to bylo před Vánoci, takže si ani nepamatuju, co jsem tam napsala ale to je fuk. Učitelka mě nahání, abych jí dala nějaký svoje práce, ale můžu já jí dát adresu blogu? hahaha, no, to by bylo něco. Ani si nepamatuju, kolikrát jsem tu na ně na všechny nadávala..
Nemám sílu na psaní dlouhých článků jako obvykle, promiňte.













Comments
Ani se nedivím, že máš nejlepší práce, stačí mi tyhle články a vidím, jak hezky píšeš. My psaly taky slohovku na téma Za tohle ti patří dík. Dostala jsem za 1, ale moc dobrý mi to nepřišlo
Tak se dostaneš jinam ;)
z tý školy máš alspoň nové zkušenosti né?
[1]: :3 Děkuji! :) Na to jsme psaly slohovku taky :) já taky, musela jsem to číst :X Hele to určitě mám :) Vlastně jsem ráda, že jsem tam byla :)
To je mi líto, že ses tam nedostala.. Vlastě, když jsi tam ani nechtěla, je to fajn. Nejseš smutná! (snad...) Já bych se ani neodvážila malovat zátiší. Příjde mi to takový těžký. Těžký na mě.
Nechci se chlubit, lae mě slohovky jdou. Mám prostě dobrou slovní zásobu a taky fantazii..
D Říká učitelka.
A jestli jsem to dobře pochopila, že se ptáš, jestli semka máš dát nějakou tu slohovku, říkám YES YES YES!!
;))
[3]: Hele, mě je to tak na půl líto a na půl jsem ráda :)
Zátiší mě baví :3 Ale očovidně mi nejde :X
No, neměla jsem v úmyslu jí sem dát, ale až se mi dostane do ruky, klidně :))
Vůbec nevadí, že jsi se tam nedostala. Nebuď z toho smutná nebo zklamaná. Já jsem to například ani nezkusila. Mamka mi to zatrhla... Ale možná se mi trochu ulevilo, protože jsem si nebyla jistý, jestli bych to dala... Jo, nemám talent... ale stačí mi, že mě baví psát...
A asi mi to jde, protože mám taky nejlepší slohovky, ale učitelka mě nechce vyvolávat. Jo, když se někdo hlásí jako šílenec, tak ho nevyvolá... 
[5]: Hele já jsem tam šla s tím, že se tam nedostanu. Byla jsem příjemně překvapená, poznala skvělý lidi, co víc si přát :) Přesně, nepotřebuju bejt talentovaná, stačí že mě to baví! :)
Mě nutí to číst, sere mě to ..