Dafug, poslouchat vás jak si stěžujete? Moc ráda, pomůžu, zastanu se, ale prosím, nechtějte po mě ať dělám, že mě to zajímá.
Né dělám si srandu, ráda lidem pomáhám, cítím se pak využitá. :)
všimly jste si toho, že jsem začala stylizovat svoje povídky víc husťácky? :3 Prostě se snažím vás zaujmout, marně.
Btw. předělala jsem i zbytek povídek, takže tak.
Po těch pěti letech pro mě první den ve škole nebyl nic tak zajímavého a nového. Stále se ale divím, kolik je možné dostat úkolú hned první hodinu. A čím déle tu jsem, tím více máme úkolů. Naštěstí pro nás, studenty, kteří dělali svědomitě všechno, co nám učitelé zadali, jsme měli tento rok báječný rozvrh. V úterý a ve čtvrtek jsme se učili jen dopoledne, takže ať žijí dlouhé středeční párty. To znamenalo, že zítra udělám odpoledne úkoly, a dneska budu moct dělat co chci, což bude, no nevím.
,, Můžeš mi vysvětlit, proč nám dávají úkoly hned první den? Nemohli by aspoň předstírat, že jsou normální?!A co kdyby si Snape umyl vlasy aspoň jednou, jednou za celou tu dobu, co nás mučí." rozzlobeně se na mě otočil Fred, když jsme odcházely z poslední vyučovací hodiny se Snapeem AN/ zabte mě, ale nevím jak se to zkloňuje/
,,Stejně se na to vybodneš a nakonec přijdeš s prosíkem, abys to opsal. Víš, myslím, že kdyby se umyl, ztratil by tu svojí záhadnou auru, co má, chápeš jak to myslím." usmála jsem se.
Snažila jsem se ho rozveselit, štvalo mě, když byl on naštvaný. Vlastně s těma úkolama to takhle bylo vždycky, Fred se aspoň snažil, ale Georg to vždycky opsal. Nevadilo mi to, oni mi pomáhali s praktickou částí studia, takže jsem jim to vlastně dlužila.
*****
,, Are you kidding me?! Co budeš proboha dělat v knihovně?" nevěřícně na mě kulil oči Georg, a Fred těkal očima mezi mnou a učebnicí kterou jsem držela v ruce.
,, Představ si, madame Pinceová mě poprosila, jestli bych jí nepomohla malovat." řekla jsem a ironie z toho přímo čišela.
,, No jasně, já to chápu, ale proč tam jdeš teď. Vždyť je teprve druhý školní den, máme volné celé odpoledne, přece ho nechceš strávit v knihovně." obočí mu pomalu mizelo v zrzavé kštici.
,, Někdo ty úkoly udělat musí." usmála jsem se nuceně a odešla do knihovny.
Věděla jsem, že až přijdu, kluci mi budou děkovat, že jsem to udělala, protože samy by úkoly nenapsali. Cestou do knihovny jsem potkala pár spolužáků, kteří se stejně jako já rozhodli udělat úkoly dnes. Byla jsem ráda, že tam nebudu sama, protože mě to nebavilo. Takhle budu aspoň hotová o něco dřív, budemě si radit, prostě týmová práce.
Když jsem odcházela s hotovou prácí, byla už venku tma, to jediné jsem na zimě neměla ráda. Postupně se vichni odpojovali a já pak byla nakonec ráda, že se ke mě připojil ten kluk ze sedmého ročníku, co mi pomáhal s kufrem.
,, Ahoj, já jsem Ed, pomáhal jsem ti s kufrem na nástupišti." měl hrozně příjemný hlas AN/ Spojitost s Sheeranem není náhodná, představte si mýho Edíka stejně jako tohohle božskýho zpěváka/
,, Jasně, ještě jednou ti děkuju, nevím, jak bych ho bez tebe do vlaku dostala. Mimochdem, já jsem Jade." uculila jsem se.
,, Vypadá to, že máme společnou cestu. Takže ty chodíš do šestého?" zeptal se mě a usmál se.
Všimla jsem si že má ďolíčky. To se mi vždycky hrozně líbilo, ale nikdy jsem je něměla. Když o tom tak přemýšlám, nebyl úplně ošklyví, no spíš byl dost hezký. Samozřejmě jsme si nehleděli do očí, ale na to jsem si se svými stošedesáti centimetry zvikla, bylo fajn povídat si s ním, ani jsem si nevšimla, že jsme došli až k portrétu.













Comments
''Co kdyby si Snape umyl vlasy'' - to mě zabilo :'D Další díl, jestli můžu poprosit. :3 :)
[1]: Snape je prostě mastňovlasák, ale i přesto, má svoje kouzlo :3
Heh, bude zítra :)
Ej tak to s tim Snapem dosti zabilo :'DDDD Hej a to s tím Kill jak je to tam u tý knihovny, to říkáš normálně, páni tobě se dost změnil styl psaní samozřejmě mě to nepřestalo bavit ba naopak nádherný!! :))
[3]:
Yep, takhle normalne mluvim :3 hele vazne? Vubec mi neprijde ze bych to nejak zmenila :0