Omlouvám se, že jsem byla neaktivná, ale prostě jsem neměla čas. Když jsem jela do Prahy, potkala jsem starýho kamaráda, hrozně příjemný setkání škoda jen, že jsem tak pospíchala a neřekla jsem mi ani polovinu věcí, co jsem chtěla. No nic, jistě jste se nemohly dočkat (haha,no) a tak to tu máte.
Myslíte si, že jsem se nadále cítila provinile? Upřímně, asi tak dvě hodiny ze dne ano, ale jinak jsem si užívala to, co mi život nabízel. Polovinu dne jsem trávila s Edem, druhou s Fredem a vměstnala jsem do toho ještě učení, jsem prostě šikovná. Občas bylo ale vážně složité utajit to co mám s Fredem a to hlavně před Georgem.
Něco jiného ale bylo to, jak to bral Fred, nechápala jsem, že to bere s takovým klidem, držel se toho, co mi předtím řekl a naše přátelství naším vztahem nijak netrpělo, snad jen trošku.
,, Musím jít za Edem zlato, uvidíme se u oběda?" zvedala jsem se z vyhřáté postele a dala ještě Fredovy pusu na tvář.
,, Zůstaň ještě chvilku, ten trouba ti nikam neuteče." chytl mě za ruku a usmál se.
,, Ne vážně musím jít, nechci aby mu to bylo podezřelé. A prosím, neříkej mu, že je trouba."
Nepozorovaně jsem se vykradla z pokoje a snažila se jít co nejtišeji do mojé ložnice, abych mohla jít za Edem. Bylo to ode mě vážně zlé a sobecké a čím dýl jsem s Fredem byla, tím jsem byla přesvědčenější, že to s Edem skončím jednou pro vždy a oficiálně budu s Fredem. Ne snad proto, abych nebyla svině, to se mi svým způsobem i líbilo ale proto, že jsem viděla v tuhle chvíli na Fredovy něco, co se z Eda už dávno vytratilo. Možná, že právě dnes je ta vhodná chvíle to s ním skončit, bude to tak asi lepší.
Stihla jsem akorát včas přivřít dveře od mé ložnice a slyšela jsem, jak Ed vyšel z pokoje a šel rovnou k mým dveřím. Tentokrát to bylo vážně o fous, už poněkolikáté jsem to málem nestihla a to jen kvůli tomu, že Fred mě nikdy nechtěl pustit, asi ho jednou přetrhnu.
,,Ahoj." usmála jsem se a dala mu pusu na tvář.,, Jak ses vyspal?"
,, Skvěle, myslím, že jsem vážně rád, že dneska nadělám zkoušky jako tvůj brácha." protáhl se ospale.
,, Nojo, na to jsem zapomněla, to mu taky nezávidím. Budu mu držet palce, ty musíš taky!" pohrozila jsem mu z legrace a šly jsme konečně na snídani.
Po našem ranním rozhovoru jsem se rozhodla, rozejdu se s Edem dneska, až si promluvím s Fredem. Byli to sice krásné dva měsíce, ale nemůžu, ne že bych nechtěla, takhle pokračovat dál. Bude to tak lepší pro Eda a ikdyž už ho nemiluju, záleží mi na něm. Myslím, že na mě rychle zapomene a mě budou vděčné zástupy holek, které ho milují. Doufám, že jsem se rozhodla správně.













Comments
Cccc... Jak můžeš někoho takhle napínat? Kdy bude další kousek? Všechny ostatní jsem přečetla jedním dechem.
Já jsem mírná... i když je to k nevíře... dneska jsem nerozkousala ani jednu sklenici a práskla dveřmi jen třikrát! A to je úspěch! Opravdu, kdybys nenašla nikoho vhodnějšího, napiš... 
Viděla jsem, že hledáš beta readra. Klidně bych se nabídla, jenže neumím moc pravopis. Ty normální chyby vidím a hlavně ty literární dokážu opravit, tak kdybys chtěla... Když ne, tak tady jich najdeš spoustu, ale musím říct, že jsem dostala pěkně seřváno
Jo, chvíli trvalo,než jsem ten odkaz našla. Tak tady ho máš
http://beta-read.xf.cz/
Kdybych byla na Jadeiným (nevím jak se to skloňuje) místě, tak bych nevěděla, pro koho se rozhodnout. Fred i Ed musí být oba úžasní! :O
[1]: Jsem ráda, že jsi zase zpět :3 Hchm, mám na tyhle konce asi talent
Jsi první kdo se mi ozval, takže tě tím vysouvám na první místo, děkuju za typ, určitě se podívám :)
[3]: Popravdě, já být na Jade's (tohle bude možná nejjednodušší způsob skloňování
) místě, vybrala bych si Freda hned a na Eda se vykašlala, bohužel, nebo možná bohudík, to nejsem já, no , nech se překvapit :3