Čekám až konečně Damon bude s Elenou!Ne, nebojte, nebudu vám sem tahat TVD :))) Mám tu další díl a mojí milovanou Mary Sue coby Kate a těším se, až si to zase nikdo nepřečtě.Možná v průběhu dne napíšu téma týdne, ještě uvidím jak se mi bude chtít :)
Myslela jsem si, že Bradavice z venku jsou naprosto úchvatné, a byli, ale uvnitř?Něco tak úchvatného a dokonale kouzelného jsem ještě neviděla, člověk nemohl poprvé dělat nic jiného než stát s otevřenou pusou a zírat na tu skvělou budovu, být rád že se do ní dostal, a doufat, že bude dost dobrý na to, aby se zde udržel.Velká dřevěná brána vítala přívětivě každého kdo chtěl být vítán, vstupní síň plná studentů, kreří už se těšili na hostinu a taky těch, kteří ještě nevěděli, k jakému z kolejních stolů si sednou, mezi obě skupiny jsem se řadila i já, a modlila jsem se, abych nemusela sedět u stolu s tím blonďatým princem, kterého jsem viděla ve vlaku, byl jízlivý, zlý, namyšlený, prý tipický zmijozelský čistokrevný čaroděj.Bože, jak jsem si přála abych nebyla ve Zmijozelu, Havraspár nebo Nebelvír, říkala jsem si v duchu když jsem se loučila se všemi svými dosavadními přátely a čekala až nás profesorka McGonagall vyzve abychom byli s pomocí moudrého kloubouku zařazeni do správných kolejí.Věděla jsem jak všechno probíhá, protože mi to řekla Hermiona, řekla mi všechno co mě zajímalo, a že toho bylo vážně mnoho.Myslím, že jsem si našla kamarádku, byli jsme si tak podobné a zároveň rozdílné, ona byla premiantkou, já byla průměrná, ona byla nejlepší přítelkyní Harryho Pottera, já je všechny znala jen deset hodin, přesto všechno jsem měla pocit, že mězi ně patřím.


















