Nová přezdívka, starý blog.
weheartit here
 instagram here
tumblr here
15y.o.| Czech republic

Zvláštně obyčejná 6.

10. august 2012 at 17:01 | She<| |  Zvláštně obyčejná
Další díl,jak jinak než po dlouhé pomlce.Nejspíš nečekané,já jsem o tomhle uvažovala už od začátku a teť je,řeklabych,ta správná chvíle uvést věci do chodu.Jako promiňte ale nějak jsem neměla spisovatelskýho rapla, takže se mi vůůbec ale vůbec nechtělo nic psát.To už je ale zamnou,další díl dopsaný a vy můžete začít číst:)

Ráno mi na snídani přinesla moje sovička Gelina dopis od rodičů a velký balíček,který nemohla skoro unést,plný věcí z tátova obchodu.
Ahoj Roxi,
Doufám že všechny věci co jsem ti zabalil použiješ co nejlépe proti zmijozelským/samozdřejmě tě nijak nenavádím!/.Snad se máš dobře.Máš pro nás nějaké novinky?Jak se má profesor Longbottom ? A co Neville a tvý přátelé?Pozdravuj je všechny a nezapomeň se s nimy rozdělit.Fredie už se hrozně těší až příští rok nastoupí,máš mu prý všechno popsat do největších detailů.Svoje staré koště už rozbil a koupii jsme mu nové,prohání se s ním po celé zahradě!Kdo vyhrává školní pohár a jak si vede Nebelvír ve famfrpálu?
Tvůj táta,máma a bráška Fred♥
Ps.Gelina bude hodně unavená,dej jí něco dobrého a nech jí odpočinout v sovinci.
Celá naše kolej se sesypala okolo mého balíčku a všichni si prohlíželi věci v něm.Většinu z nich znaly z obchodu ale některé byli úplně nové.Strejda Ron se,kromě toho že plnil práci bystrozora,činil a tak nebyla o nové vynálezy nouze.Zabalila jsem všechno zase do krabice a společně se Sam jsme jí odnesli do ložnice.
První pondělní hodina byla vždycky strašná.S Malfoyem to ani jinak nešlo.Lektravy jsme brali už pokročilé takže to bylo velice složité a někdy i nebezpečné,vůbec nám nepřidalo když profesor stál nad námi a přes celou třídu házel své jízlivé poznámky.'Weasley mohla by jste přestat dělat že máte místo mozku trolí trus' a nebo 'Longbottome můžete mi ,u merlina,vysvětlit co děláte na škole čar a kouzel?' no prostě hodina jako každá jiná.Než skončila hodina stačili jsme na sebe se Zmijozelskými hodit ještě pár nakvašených pohledů,kdo by to byl řekl že i po skončení všeho toho běsnění se se zmyjozelskými budeme pořád nesnášet stejně jako naši rodiče,samozdřejmě tak aby to profesor Malfoy neviděl.A už jsme spěchali na další hodinu která se jevila mnohem příjemněji,bylinkářství s Nevillovým tátou.
Většina Havraspárských i Nebelvírských už tam byla a když jsme dorazili my v těsném závěsu za námi přišel i Nevillův táta.Za tu dobu co nás učil jsem si sice už zvikla říkat mu pane profesore ale pořád to pro mě byl strejda Nev,když nás pustil do skleníků a zadal nám práci,zaskočila jsem za ním a vyřídila mu pozdravy od rodičů.
,,Děkuju Roxy,pozdravuj ode mě rodiče a brášku,to bude něco až sem přijde co?Ale teť upaluj ať už tě vidím pracovat!" zasmál se tím Nevillovým smíchem,jedna z mnoha věcí v kterých si byli s otcem podobní.
Hodina bylinkářství probíhala podle očekávání v pohodě a Lee za námi na konci přišel že si chce o něčem promluvit,vypadal nějak ustaraně,souhlasili jsme že se sejdeme hned následující volnou hodinu a on nám řekne co má na srdci.
Šli jsme ,jako obvykle,na naše opuštěné místo u Černého jezera.Když jsme se všichni usadili Lee spustil.
,,Vlastně ani nevím jestli je to zajímavé,možná vás to bude nudit,ale chtěl jsem si o tom promluvit než se o tom dozví celá škola."odmlčel se a já jsem vůbec nechápala o čem to mluví,očividně na tom tak byli i všichni ostatní.
,,Jak víte,nikdy jsme nezjistil kdo je můj táta,máma změnila téma pokaždé když jsem se jí na to zeptal a neměl jsem nikoho jiného s kým bych o tom mluvil.Jako malej jsem věřil že můj táta bude někdo vážně známej,třeba Harry Potter,vím ale že to bylo hloupé protože Harry je skvělej chlap a Giny by nikdy nepodvedl.Dneska mi ale přišlo přání k narozeninám od táty.Omlouval se že se o mě nikdy nezajímal,bál se že moje máma by to nedovolila.Navíc má manželku a dítě,chodí sem do Bradavic.Můj brácha je tady na škole!Samozdřejmě o tom nevěděl,stejně tak jako já se to nejspíš dozvěděl dneska..."
,,Lee ale vždyť to jsi vždycky chtěl,znás svýho tátu!Chápu že jsi nejspíš naštvanej,taky bych byla,ale je to tvůj táta a konečně se po těch letech ozval." spustila chlácholivým hlasem Sam.
,,A kdo to vlastně je?To jsi neřekl Lee,jsem rád že ti tvůj táta konečně dal vědět."ozval se Neville s otázkou kterou jsem chtěla položit i já.
,,Je to Teddy Lupin,ten metamorfomág jeho syn je teť ve třetím ročníku.." všichni zatajily dech,pokud to byla pravda a Teddy Lupin byl Leeovým otcem museli o tom vědět naši rodiče,proč nám to tedy nikdy neřekli?
,,To není možné,proč by mi to táta nikdy neřekl,kolikrát jsem s ním mluvila o tom jestli si nepamatuje s kým byla tvoje máma když jsi se narodil.Proč by mi to neřekl?"zeptala jsem se nevěřícně.
,,Moje máma je prý všechny prosila aby to nikomu z nás neříkaly,věděli to jen její nejblišší.Teddy měl v té době přítelkyni,byla to prý jen nerozvážná mladický chyba,tou chybou jsem byl já,chápete proč o něj nestojím?On se o mě nestaral skoro šestnáct let a já mu mám padnout do náruče po jednom dopisu!?"hlas se mu lehce chvěl když říkal poslední větu.
,,Nech si to projít hlavou Lee,ty to zvládneš,věříme ti.Ať uděláš cokoliv je to jen a jen tvoje rozhodnutí,stůj si za ním."ozvala se poprvé za tu dlouhou dobu Kate rozhodným hlasem.
Volná hodina byla u konce.Nemohla jsem uvěřit tomu co se za pohou jednu hodinu může stát s mými myšlenkami.
Jinak oblíbené hodiny Obrany proti černé magii a Přeměňování jsem prožila v oparu otupělosti.Pořád jsme se vracela k tomu co nám Lee řekl,chtěla jsem mu nějak pomoct ale nevěděla jsem jak.Bylo to jen jeho rozhodnutí a jak řekla Kate,my ho v něm podpoříme ať bude jakékoliv.Když jsem šla s ostatními do učebny Jasnovidectví bylo mi jasné že dnešní hodinu prožiji v příjemném rozpoložení,tím mám na mysli že budu spát s otevřenýma očima.Zahýbala jsem za roh a narazila do Leny,holky co jsem potkala jednou ráno u snídaně
,,Jé,ahoj Rox,promiň,pomůžu ti to sebrat."Až teť jsem si všimla že mi spadly na zem knížky co jsem měla na jasnovidectví.
,,Ahoj,děkuju,spíš ty promiň,nedávala jsem pozor na cestu.Musím už jít,jdu pozdě na hodinu,zase se někdy potkáme na snídani a popovídáme si." Podala mi knihy a já spěchala prázdnými chodbami,kdo by to řekl že se za takovou chvilku úplně vilidní.
Povím vám že když jsem scházela po žebříku po dvouhodinovce jasnovidectví myslela jsem že usnu na místě.Hlava mi třeštěla všemi těmi novými informacemi a starostí o Leeho,zanedlouho už jsem ležela ve své posteli.Úkoli udělám jindy,teť bych stejně nebyla schopná soustředit se.Přemýšlela jsem o Tomovi a našem rande,nerande v Prasinkách a pomalu se propadala do blažené nevědomosti.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Píšeme pro tebe srozumitelně?

Ano je to pro mě srozumitelné 35.1% (466)
Nezajímá mě to 22.8% (302)
Většinu textu chápu 21.5% (285)
Nepochopil(a) jsem to 20.6% (274)

Comments

1 Andulef Andulef | Web | 27. august 2012 at 13:59 | React

Zatím asi nejlepší díl. Myslela jsem, že adrasu na tvůj blog asi nikdy nenajdu, ale naštěstí se povedlo. :) :-)

2 Kejt Kejt | Web | 30. august 2012 at 20:13 | React

Děkuju,děkuju) Vážně to potěší,doufám že se kvalita bude zlepšovat :))
Na další díl budeš asi muset počkat,mám ho sice rozepsaný ale je tak v polovině.Třeba bude ještě lepší :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama